náš tým
Celému projektu jsem poskytla mateřskou náruč poté, co jsem několik let sama doučovala. Cítila jsem se totiž strašně osamocená - hledala jsem někoho, s kým budu moct sdílet své vyučovací radosti i strasti. A povedlo se.
Anna M.čeština, matematika, francouzština
Momentálně studuju na Karlově univerzitě, bohemistiku a francouzštinu. Od malička jsem chtěla být paní učitelkou, což není nic moc zajímavého. Zajímavější je, že v tuhle chvíli vůbec nevím, čím chci být. Představa milionů let strávených za katedrou je děsivá. Takhle nikdy učit nebudu. Nicméně děti jsou nejlepší parťáci, moje dynamo, moje zkáza.
A jinak? Kromě dětí na letních táborech, kam jezdím jako jezdecký instruktor, dětí na školách v přírodě, kam jezdím jako zdravotník, a dětí všude kolem? Ráda lyžuju, ráda chodím, pomyslným vrcholem je Praha-Říp a Praha-Prčice pěšo. Ke spokojenosti mi stačí hořká čokoláda, čokoládový dort, dva psi a sníh.
Martin F.čeština, matematika, němčinapříprava na přijímací zkoušky
Jmenuji se Martin Fischer, je mi 17 let a mou alma mater je nyní Gymnázium Jana Keplera. Má škola do velké míry vystihuje i můj přístup ke vzdělání a životu. Člověk se nemusí jen "biflovat"... Když danou látku pochopíte a najdete si v ní vlastní cestu, může se stát studium také vaším koníčkem.
Dlouhá léta jsem si myslel, že na světě existují pouze přírodní vědy, zejména matematika, ale jak čas ubíhal, stále víc a víc si mě získávaly i vědy humanitní - lingvistika. Kdyby se mě nyní někdo zeptal, ke které větvi se kloním víc, nedokázal bych s klidným svědomím odpovědět. Vždyť přemýšlet nad věcmi, zkoumat problémy, zdárně se dopracovat výsledku - a to klidně i na několikátý pokus - je prostě nádhera a pro mě i jistá forma zadostiučinění. Na druhou stranu psaní, eseje, úvahy, básně, zkrátka vaše myšlenky a pocity sepsané na papír... Jazyky, a to platí zejména pro češtinu, naskýtají bezesporu mnoho prostoru pro chyby, ale ještě více prostoru pro vyjádření, sebeurčení, prostoru pro tvorbu, hraní si. Není to nádhera?!
Tyto řádky asi shrnují můj přístup, neučíme se pro jiné, ale pro sebe! Z vlastní zkušenosti vím, že předem rozvržené osnovy a plány nedávají dostatek prostoru pro seberealizaci ani učení jako takové. Proto tvrdím, že každý student potřebuje individuální přístup, a toho se také držím. Baví mě práce lidmi. Jsem rád, když můžu jiným něco předat nebo jim pomoci.
Na závěr bych dodal, že mezi mé koníčky patří divadlo, jízda na koni, hra na kytaru a také zbožňuji běžky.
Magdalena M.matematika, čeština, angličtinapříprava na přijímací zkoušky
Jmenuju se Magdalena a zde se vám v pár řádcích pokusím říct něco o svém působení.
Jsem jedna z těch, kteří měli o svém povolání jasno už od malička. V šesti letech se mi do hlavy vetřela vidina, že budu architekta, a už odtamtud nevylezla. Teď studuju třetím rokem na Fakultě architektury Technické univerzity v Liberci, kde jsem se naučila jednu velmi důležitou věc, a to neztrácet hlavu, když něco nejde napoprvé. Důležité je vytrvat. Naučit se dá vše, jen je potřeba chtít. Proto se v hodinách snažím především o to, aby mé žáky bavily, nechávám je nacházet vlastní přístup k problému a vyhýbám se naučeným principům řešení.
Přibližně pátým rokem se věnuju přípravě na víceletá gymnázia i pomoci s nejasnou látkou ve škole. Nejradši probírám matematiku, každý nespočítaný příklad mě fascinuje a ten spočítaný mě zase zalije pocitem uspokojení. Poslední dobou ale nacházím podobný logický princip i v ostatních předmětech. Takže ráda pomůžu i s nimi.